Ohře

2021, sobota 31. 7. – pátek 6. 8.

Kilometráž

Den	Start → cíl (kotviště Levý/Pravý břeh)	Ř. km	Délka plavby [km]
so	Cheb (L) → meandr pod Chocovicemi (L)	240 → 233	7
ne	→ meteo stanice u výsypky (L)	→ 205	28
po	Těsně před vyplutím nás zastavuje déšť. Vracíme se na tábořiště. Průzkum Sokolova.
út	→ lesík nad Hubertusem (P)	→ 171	34
st	→ U včelky, Perštejn (P)	→ 139	32
čt	→ Nechranice hráz (P)	→ 103	30 (36 dle kilometráže)
pá	Čekání na odvoz na poli u hráze.

Vodní stav během plavby: 60 cm (limit 45 cm), stanice Karlovy Vary - Drahovice

Foto

Cheb, start.

U jezu Jindřichov | Snášení barelů kolem rybího přechodu.

Teorii máme v paži…

… jak jsme se tedy mohli na starém jezu v Dasnici cvaknout? Zahřátí prochladlých vodáků v Šabině pivem a grogem.

Na poli u meteo u stanice. Jsme zmoklí jak slepice a je nám zima – dopolední koupačka a pozdější přeháňky příliš nezahřály.
Hlavohruď a ruce a kalhoty mokré od deštíků, šlic na pravé noze od nedobrovolného opuštění lodě v Dasnici. Jirka na místě ztroskotání předvedl profesionální sterilizaci rány slivovicí.

Jirka umí využít slivovici na mnoho způsobů – interní ohřev vychladlého trávicího traktu.

Další den nám další déšť kazí odjezd těsně před vyplutím. Znovu stavíme stan a zůstáváme ještě jednu noc.

Rozdělujeme úkoly. Já – vyrážím na průzkum Sokolova. Převozník Bob – veze mě na druhou stranu řeky na lepší cestu.

Návrat z města. V nohách 5 km, v útrobách 3 Permony. Foto z přestávky při donášce zásob, drobně prší.

Vstupní kontrola donesených potravin.

Další den – tulácký ráno – Jirka má chuť to zabalit. Nakonec podléhá nátlaku: "jedeme dál", spolu s vyhlášením zákazu sledování počasí, radarů a dalších předpovědí.

Dokoupení vody ve Varech. Jirka zatím odlehčuje zásoby ze Sokolova.

Krásné místo na zelené trávě v lese bez slimáků Jirka oslavuje zelenou.

Tábořiště u včelky. Naštěstí tu stavíme, protože jak později zjistíme, až na Nechranice už nebude žádný slušný flek.

Jirka snižuje hladinu pivních zásob Včelky. | Přišel si pro nás rohatej? Ne, jen běžná policejní kontrola.

Vyrýsovaná hrana vyniká mezi plochými tabulemi. | S pitím jsme se krotili, takže ráno zůstalo u dvou kačen.

Ajznboňácké přenášení ďábelského jezu v Černýši.

No vida, i vláček jsme potkali.

Strmé "koníčkování" lodě a později barelů k vodě.

Jirkův vulgární pokřik si vykládám jako "prosím odlož focení a pojď mi pomoct".

Konečně jsme dole.

V Klášterci na jezu zase leje. Tím myslím že prší. Nebo že by Jirka griotku?

Tady na nás provazy deště nedosáhnou. Viz šňůry vody přepadávající horní okraj střechy.

Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným. Sombrero je nejužitečnější součástí oblečení, protože slouží jako deštník. Větrovka je stejně durch.

V Kadani se objevuje slunce a my zvolna vysycháme.

Kadaňský stupeň se rekonstruuje. Sami bychom také potřebovali malou rekonstrukci. Máme dnes už 3 výživná přenášení a 3 nás čekají.

Poslední jez Želina. Taky chuťovka.

Pod jezem - začátek Želinského meandru a posledních peřejek. To ještě nevíme že v Nechranicích je hodně vody a nebude kde postavit stan.

Hráz nádrže Nechranice, konec plavby.

Po marném čekání na autobus na špatné zastávce se opět objevuje Jirka.

Odborníci na hledání autobusových spojení. Odjezd odložen na další den ráno.

Pohoda nad přehradou.

Západ slunce nad elektrárnou Tušimice.

Donáška večeře a žateckého pitiva až do stanu. | Správná zastávka. Tentokrát to musí vyjít.